Elektrorevize Vrátný

Protokol určení vnějších vlivů ČS PHM

Nabízíme všem provozovatelům, majitelům čerpacích stanic a technikům působících v oblasti kontrol ČS PHM:

„kompletní protokol určení vnějších vlivů ČS PHM“ pro prostředí s nebezpečím výbuchu Ex podle nařízení vlády ČR NV č. 406/2004 Sb., který má schvalovací spisovou značku organizace TIČR a je vypracován podle ČSN 33 2000-5-51 ed.3 pro produkty: nafta B7, benzín E5, CNG, LPG.  V současné době (04/2021) přebírají tento protokol dvě mezinárodní společnosti působící v ČR v distribuční síti PH (počet ČS PHM obou společností 460 ks). 

Objekty ČS mnohdy nemají k dispozici v dokladové části původní protokol určení vnějších vlivů z dob vzniku ČS PHM (kolaudace). Také vzhledem k následným úpravám stavební i technologické části čerpacích stanic (např. výměna výdejních stojanů, stavební rozšíření ČS při doplnění o další produkty PH – LPG, CNG), vznikají administrativní nedostatky v dokladové části ČS a kontrolní orgány státu se na tyto nedostatky zaměřují. Vzhledem k připravovanému zákonu č. 174 (/2022 Sb.), (nyní ve třetím čtení v PS PČR), který by měl nově požadovat  „stanovisko pro provoz elektrického zařízení“ a to je něco jiného, než dnes platné „stanovisko před uvedením do provozu dle vyhl. č. 73/2010 Sb.“ pro zařízení Ex spadající pod NV č. 406/2004 Sb. Požadavek na předepsanou dokumentaci dle nově vznikajícího zákona č. 174/ (2022 Sb.) tzn. „protokol vnějších vlivů Ex“ by měl být podmínkou pro udělení kladného stanoviska pro „provoz el. zařízení“ (první kontrola TIČR, při rozporu a nebo nedostatku SUIBP ČR).  Protokol určení vnějších vlivů řeší stav např. dodržení bezpečné vzdálenosti od technologických zařízeních (odfuky proti explozivních pojistek a komunikace, protože po stavebních úpravách nebyly respektovány vzdálenosti (3m), termíny kontrol a revizí a pod. Provozovatel a nebo majitel ČS netuší, přitom má povinnost a je výslovně v ČSN 33 2000-5-51 ed.3 uvedeno na straně 53 v příloze NA 512.2.5:  „protokol vnějších vlivů je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu archivovaná, při změnách využití objektu (technologie, změně výrobního zařízení nebo používaných látek atd.) musí být znovu určeny ty části vnějších vlivů, u kterých dochází ke změnám“. 

A proto máme zpracované „veškeré možné varianty“ provedení protokolu určení vnějších vlivů použitelných na ČS PHM na území ČR. O této povinnosti provozovatelé, majitelé ČS, managment správcovských firem neví (revizní technici je neupozorní) a nesplnění požadavku ČSN 33 2000-5-51 ed.3 v součinnosti na NV. č. 406/2004 Sb. je právně závazné. Nabízíme profesionálně vypracovaný protokol určení vnějších vlivů ČS PHM od zaměření technologické a stavební části ČS: tyto údaje uvedeme v evidenčních listech EL, protože každá ČS je stavebně a technologicky „jiná“, má tedy „své“ údaje v evidenčním listu EL. 

Evidenční listy EL obsahují:

a) název technologie úložiště, množství a druhy pohonných hmot (PH) v nádržích, počet a typy výdejních stojanů VS, typy protiexplozivních pojistek, 

     úložiště nádrží: množství PH, umístnění nádrží: spodní /vrchní, kombinace různých variant výdejních míst: výdejních stojanů a stáčecích míst produktů tzn.: zóny,           výpočty, grafy, nákresy zón 0,1,2: (nafta – B7, benzín – E5,  LPG,  CNG – závoz vozidlem a nebo přes potrubí distributora)

b) technologický systém vybavení myčka: vybavení typu myčky: portálová a nebo ruční a pod., chemické a odpadové hospodářství ČOV a pod. 

c) SHOP: kombinace provedení SHOPu: zákazník – personál: (např. kuchyně, sociální prostory a umývárny)

d) venkovní prostory: systém LPS tzn. hromosvod v „A“ aktivní – pasivní, dle ČSN 34 1390, v zóně „B“ ČSN 62 305, starší ČSN 34 1390 – Ex společná zemní soustava  

e) termíny revizí dle ČSN 33 1500/ Z3-4 v souladu k ČSN 33 2000-4-41 ed.3  a souběžně nutno respektovat i edici ČSN 33 2000-4-41 ed.2 !! 

Od roku 2009 platí v České republice ČSN EN 60079-10-1 ed.2, 60079-10-2, která stanoví instalační požadavky pro prostory s nebezpečím výbuchu společně pro hořlavé plyny a páry, zároveň i pro hořlavé prachy a kapaliny. Dosud nebylo věnováno příliš mnoho pozornosti, i když bez nich je použití nevýbušných zařízení mnohdy velmi problematické a často dochází k neuvědomělému snížení jejich bezpečnosti a nebo zcela špatnému použití, posouzení či montáži. Klasickým příkladem jsou některé požadavky na instalaci pevných závěrů, které v ČR dosud v normách nebyly uvedeny a v zahraničí jsou běžné. Stávající ČSN EN 60079-14 ed.3 plně neobsahuje výběr el. zařízení pro jednotlivé zóny a neodpovídá přesností nařízení vlády č. 23/2003 Sb.

V věci upřesnění zodpovědnosti, přesnosti výkladu ČSN EN a požadavky EU byly přijaty proto další nařízení vlády ČR, ale i směrnicí Evropského parlamentu č. 1999/92/EC, která byla převzata do právního řádu v ČR nařízením vlády č. 406/2004 Sb. o „bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu“. Toto nařízení vlády ukládá povinnost provozovateli (zaměstnavateli) v § 6 odst.1) písmene e). a určuje požadavky na: provozování, kontroly tzn. ověřování a opravy vyhrazeného el. zařízení.

V ČR je historicky pro účely ověřování stavu el. zařízení využíván systém revizí s určitou časovou periodicitou. Povinnost zaměstnavatele zjistit bezpečnost pracovníků vychází ze zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., část pátá). Na něj navazuje zákon č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, který podrobněji upravuje povinnost provozovatele vyhrazených technických zařízení. Pro elektrická zařízení platí pak vyhláška č. 73/2010 Sb. o vyhrazených elektrických zařízeních kategorizující el. zařízení podle potencionální nebezpečnosti. El. zařízení  určená do prostředí s nebezpečím výbuchu jsou zařazená do třídy 1, skupiny A a podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 73/2010 Sb. a musí právnické, podnikající fyzické osoby žádat o oprávnění k provádění revizí orgán státního odborného dozoru.

To se řídí vyhláškou č. 50/1978 Sb. o způsobu prokazování kvalifikace a a dle ČSN 33 1500/Z4. V době, kdy byla ČSN 33 1500/Z4 vydána, se považovaly normy za závazné, a tudíž platilo, že pokud se provozovatel touto normou řídil, plnil i obecné platné požadavky na dodržování bezpečnosti provozování elektrického zařízení. Po ukončení závaznosti českých norem v 90. letech je ČSN chápána jako doporučující bez právní závaznosti. Je nutno poukázat na zákoník práce č. 262/2006 Sb. z 21.04.2006 a na § 101, §102, Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. z 26.01.2005 §3 a tím plynoucí povinnosti zaměstnavatele na ochranu zdraví, předcházení rizikům, pracovní podmínky, požadavky na bezpečnost, posuzování možných rizikových faktorů a tím právní souvislosti na všechny okolnosti spojené při úrazu.    

Právě proto platí závazné nařízení vlády ČR č. 406/2004 Sb. a související předpisy ČSN 33 1500/Z4 změnou č.4 (2007), ČSN 33 2000-5-51 ed.3, NV č. 73/2010 Sb., ČSN 65 0202, 65 0201 Z1, evidenční listy čerpacích stanic, aby byla doplněna o ustanovení „pokud jiné národní normy ČSN nebo právní předpisy nestanoví pro zvláštní případy odlišné požadavky“ a tímto ustanovením se spojil rámec zavádění technických požadavků s technickými normami a přístupy celé EU.

Pro oblast revizí el. zařízení Ex je povinný protokol určení vnějších vlivů NV č. 406/2004 Sb., veškerá dokumentace uvedená ve vyhlášce č. 73/2010 Sb., kde požadavky souběžně požadují výpočty nebezpečných zón, prostorů pro projektovou dokumentaci, doklady o zkouškách, certifikacích při uvedení na trh v EU dle směrnice ATEX a postupně se těmito opatřeními evropské normy označují jako CENELEC.

Setkáváme se, že revizní technici neumějí, nebo odmítají vypracovat protokol vnějších vlivů na čerpacích stanic PHM, ale mají na jakýkoliv předložený protokol určení vnějších vlivů „svůj specifický názor“, rozporují kvalitu protokolu, přitom prapodivným způsobem vypracovávají pravidelné či výchozí revizní zprávy, nežádají protokol vnějších vlivů, což je chybný postup při provádění pravidelných revizí dle ČSN 33 1500/Z4.

Zpětně, nikdo od majitelů, provozovatelů, managmentu správcovských firem při posouzení „kvality elektro revizí“ na ČS neznal – nevědělprotože posouzení revizní zprávy by měl provádět specialista se znalostí ČSN-EN, s praxí jednak z fyzickými kontrolami v Ex prostředí, znalostí legislativy EN-ČSN, znalostí technologie VS (školení u výrobce a pod. (např. TIČR, výzkumný ústav Radvanice, servisní organizace výrobce výdejních stojanů VS a pod.) a ne jen „manager na vše“. A proto jsme vypracovali a požádali o schválení našeho protokolu určení vnějších vlivů organizaci TIČR, abychom zprofesionalizovali, sjednotili dokumentaci na všech čerpacích stanicích v ČR. Schválený protokol vnějších vlivů má vlastní spisovou značku a tím je k dispozici všem majitelům, provozovatelům ČS „profesionální certifikovaný dokument“, kde kontrolní orgány státu mají velmi omezený prostor pro jeho rozporování.  

 

                                           Protokol určení vnějších vlivů je schválený organizací TIČR a je použitelný na každé ČS PHM v ČR.  

 

Jméno a příjmení:
Telefon:
E-mail:
Ulice:
Město:
PSČ:
Doplňující informace:

Vaše kontaktní údaje výše budou využity jen za účelem zpracování Vašeho dotazu/podnětu a nebudou poskytnuty žádné třetí straně. Informace o Vašich právech jsou zde.

Naše služby

Naše profesionální služby se týkají montáže, projekce, revize elektrických zařízení od „A po Z“ tzn. od nízkého až vysokého napětí i v prostorách nebezpečí výbuchu Ex, revize hromosvodů, hledání kabelových tras, hledání poruch kabelů a pod., provedení protokolů vnějších vlivů Ex dle NV.č. 406/2004 Sb., měření intenzity osvětlení vnitřních částí budov pro orgány státní správy pro hygienické stanice: OHS-KHS a pod.  

Jsme profesionálové ve svém oboru, tradice a kladné reference našich spokojených klientů jsou pro nás skvělou odměnou.

Staňte se naším klientem i Vy!